Lesnictví

Jedním z hlavních prvků, určujících ráz CHKO Blanský les jsou lesy. Zaujímají plochu přibližně 12 200 ha, což odpovídá asi 56 % rozlohy CHKO. Část z nich tvoří cenné komplexy listnatých a smíšených podhorských lesů, vzácné hadcové bory a suťové svahy kaňonu Vltavy, které patří mezi předměty ochrany CHKO. Pro oblast je charakteristický bujný růst buku.

Historie

Ve 12. století začala zemědělská kolonizace území a jeho postupné odlesňování pro získání zemědělské půdy, kvůli těžbě dřeva, ale také byl v lese pasen dobytek a hrabáno stelivo na jeho ustájení. Devastace lesů, způsobená jejich intenzivním živelným využíváním a masivní odlesnění (včetně např. jižních svahů Kletě) dospěla tak daleko, že od poloviny 16. století musela být zakázána lesní pastva a v průběhu následujícího období začaly být těžby regulovány a zaváděna umělá obnova lesů.  Využívání lesů začalo být cíleně plánováno s ohledem na nutnost jejich zachování jakožto zdroje dřeva do budoucna. Ještě v první polovině 19. století byla na území CHKO oproti dnešku asi o čtvrtinu nižší rozloha lesů. Svůj podíl na tom měl i odsun německého obyvatelstva a zalesňování zemědělských půd po roce 1945. Vedle kolísání rozlohy lesů došlo také ke změnám v jejich druhové skladbě.

Druhová skladba lesů

grafOblast spadá převážně do jedlobukového a bukového lesního vegetačního stupně. Z mapování stanovišť podle lesnické typologie lze odvodit, že v původní, přirozené skladbě lesa převládal buk, v souhrnu zastoupený asi 50 %, jedle (25 %), ve vyšších polohách k nim přistupoval smrk (11 %), níže dub (6 %) a další dřeviny typické pro dané typy stanovišť.

Lesní hospodaření v průběhu času druhovou skladbu poněkud pozměnilo, v současné době je celkové zastoupení hospodářsky atraktivního smrku 47 %, borovice 26 % a buku 16 %.

Velká část bučin je soustředěna do oblasti severního svahu hory Kleť, v masivu Bulového, Buglaty a Vysoké Běty, kde bylo s bukem kontinuálně hospodařeno, jiné části vykazují mnohem intenzivnější stupeň umělého přetvoření člověkem. Zastoupení buku postupně stoupá, díky častějšímu použití podrostního hospodaření, využívajícího přirozeného zmlazování lesa, a zejména optimálním podmínkám pro jeho růst. V řadě lesních porostů se buk zdárně zmlazuje, přestože jeho zastoupení v horní stromové etáži je poměrně nízké.

Zmlazení buku

Dosadba jedleJedle je dnes v lese zastoupena asi 2 %, na jejím poklesu mělo podíl její celorepublikové chřadnutí, působené zejména imisním zatížením. Jejímu většímu rozšíření v současnosti brání do značné míry její vyhledávání a skousávání lesní zvěří. Dubové polohy jsou dnes převážně přeměněny na zemědělskou půdu. Speciálním typem stanovišť jsou pak plošky s hadcovým, toxicky působícím podkladem, na němž se velmi dobře uplatní odolná, ale jinde konkurenčně slabší borovice.

Nejcennější kompaktní části lesa, podobné svým charakterem původním lesům, jsou chráněny formou přírodních rezervací.

Zeleň v krajině a památné stromy  

Mnoho stromů a keřů roste i mimo les, jako zeleň ve volné krajině. Velkou měrou se podílejí na vzhledu území a plní celou řadu důležitých funkcí, bez nichž by krajina nefungovala tak, jak má. V okolí Kleti najdeme mnoho krásných starých stromů. Ty nejvýznamnější z nich jsou chráněny jako stromy památné.

Lesní vegetační stupně

Podle nadmořské výšky a stanovištních poměrů, vymapovaných v rámci typologického systému Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, lze rozčlenit území CHKO do lesních vegetačních stupňů (pojetí lesních vegetačních stupňů se liší od názorů botaniků):

0 bory jsou vázány na skalnaté ostrohy nad vodními toky, zčásti na tercierních sedimentech a serpentinitu; tvoří jen nepatrnou část 0,8*)
2 bukoborový představuje nejteplejší společenstva bukových doubrav na příkrých až strmých svazích kaňonu Vltavy a rovněž společenstva na obvodu Budějovické pánve 0,2
3 dubobukový vytvořil se v kaňonu Vltavy a v pahorkatině při severovýchodním okraji CHKO, včetně jasanových olšin podél toků 9,2
4 bukový zaujímá severovýchodní a jihovýchodní část CHKO a tvoří přechodovou zónu k převládajícímu stupni jedlobubovému 18,9
5 jedlobukový nejrozšířenější a určující vegetační stupneň v CHKO. Zahrnuje rozsáhlé území v rozmezí nadmořských výšek od 600 m do 950 m 62,7
6 smrkobukový vyskytuje se v nejvýše položených částech Blanského lesa 8,2

*) % rozlohy lesů

 

Vyhlášení bezzásahového území v PR Kleť

Lesy České republiky a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uzavřely dne 13. listopadu 2006 dohodu o dalším 
tzv. “bezzásahovém území”. Cílem uzavřené dohody je umožnit na vymezeném území uchování a obnovu přirozeně se vyvíjejících lesních ekosystémů a zajistit sledování jejich dalšího vývoje při maximálním omezení lidských vlivů. Porosty ponechané samovolnému vývoji se nacházejí v přírodní rezervaci Kleť v Chráněné krajinné oblasti Blanský les a jejich celková výměra je 38,28 ha.

Přirozený vývoj v praxi znamená vyloučení veškeré výchovné, obnovní a nahodilé těžby, dále umělé obnovování těchto porostů 
a rozšiřování lesní dopravní sítě. Ve vymezené lokalitě v současné době nejsou umístěna a v budoucnosti ani nebudou zřizována krmná zařízení pro lesní zvěř. Její lov však nebude nijak omezován. Největším přínosem tohoto projektu je průběžný monitoing 
a podrobný lesnický výzkum lokality. Cílené sledování je založeno na základním průzkumu, na který navazují cyklicky prováděná šetření, která jsou vztažena ke třem plošným úrovním: celé území, vymezené jádrové území a inventarizační plochy. 
Poznatky, které zde budou díky průběžnému monitoringu získány, budou následně využity zejména k rozvoji přírodě blízkých forem lesního hospodaření a stanovení managementu chráněných území.

Dohodu podepsali generální ředitel Lesů ČR Ing. František Koníček a ředitel AOPK ČR RNDr. František Pelc. Přítomni byli rovněž vedoucí Správy CHKO Blanský les, RNDr. Jan Flašar, a lesní správce LS Český Krumlov, Ing. Radek Kordač. Tisková zpráva o smlouvě

Prezentaci Lesů ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR o spolupráci při vymezování lesních porostů ponechaných samovolnému vývoji najdete zde.

Myslivecké honitby

Na území CHKO Blanský les v současnosti zasahuje 25 honiteb (včetně jedné obory), z toho 11 se celou svou plochou rozkládá uvnitř CHKO. Ve správě podniku Lesy České republiky je celkem 6 honiteb, z nich 1 je režijní, ostatní jsou pronajímány fyzickým nebo právnickým osobám. Ve vlastnictví honebních společenstev je 18 honiteb. Největší honitbou je honitba Brloh o rozloze 2723 ha, běžně se velikost honiteb pohybuje od 500 do 1500 ha. Většina honiteb má smíšený charakter. Lesní a zemědělské pozemky se buď mozaikovitě střídají nebo část honitby má vysloveně lesní a část zemědělský charakter. Honiteb vyloženě lesních je jen několik.

Správa CHKO Blanský les

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt